Už zrezly bezy listí potemělo
červen se zlomil jako číšník v pase
v dlaních mi vězí tvý večerní tělo
myslím si nebuď, když mi říkáš - tvá jsem
Hlavou mi táhne zas burlácká píseo
když vleču loiku s pískem tvýho citu
Proč nejsem jáhnem, kterej pomodlí se
a klidně usne v náručí svých ...
Hradčanské věže tyčí se jak ostny
a dole houká parník př návratu
čtu si tě v leže asi nejsem cnostný
když ve tmě hladím tvoji malou patu
Proč jsi tu se mnou když jsi jinde doma
a proč si bydlíš v mým ramením důlku
tvá ústa se vemnou do všech míst jen co mám
ústa máš zralá na trest za potulku
Naproti zhasli možná milují se
možná i spánkem půlku června světí
tvoje rty spásly mou burláckou píseo
myslíš si - hloupá, že víc nepřiletí
Už zrezly bezy listí potemělo
červen se zlomil jako číšník v pase...