C
Tahle cesta vedla k brodu, řeka měla modrou vodu,
Dmi
kytara tu zněla, jak má správně znít.
F
Tam kde ta kytara zněla barvu vody v očích měla
DmI G7 C
dívka, co se smála jak Chaplinův Kid.
Dlouhé dny se se mnou smála, já byl s ní a ona zrála
C7 F
jako zraje víno, než se může pít.
C
Stromy měly vůni stromů, žádná z cest nevedla domů
Dmi G7 Dmi C
s dívkou, co se smála jak Chaplinův Kid.
Každé léto jsem tam chodil, špínu měst ze sebe shodil
u té řeky moh´ jsem zpívat, moh´ jsem snít,
věděl jsem, proč na ni čekám, byla cestou k čistým řekám
dívka , co se smála jak Chaplinův Kid.
A pak čas nám zkřížil cestu, já šel k řece, ona k městu,
město vzalo ji a dokázalo skrýt.
Řeka barvu vody nemá a má kytara je němá,
dívko, co ses smála jak Chaplinův Kid.
Vím, že zpívám píseň marnou, lidé dřív než stromy stárnou,
řeka barvu nemá, co by měla mít,
stala se i s dívkou změna, jistě je z ní dávno žena
a už bude jistě někde s někým žít.
Já to vím a přesto přece, chodím dál tou cestou k řece
a své nohy nutím proti proudu jít,
hledat dál ten čistý pramen, hledat proudem řeky zmámen
dívku, co se smála jak Chaplinův Kid.