D
Klíč, papíry a nářadí jsem vzal a řek, že nevadí mi,
A7
že ten auťák, co mi dali, je prý divný, povídali, patří vdovám.
Než jsem s ním vyjel na silnici, tak mi chtěli všichni říci
D
historii téhle káry, díky, já ji znám.
G
Nejdřív s ní jezdil jeden blázen, pedál plynu vždycky na zem, když mu ji dali novou,
D
a pak to s ní neubrzdil, a má ten svůj křížek, tam, co udelal díru do zdi,
A7 D
a svou Lízu první vdovou.
Mapu, sirky, cigarety, vedle fotku od Markéty,
dva kanystry bez benzínu, hlavu těžkou po zlém vínu, vyjel další,
pro štestí podkovu na klíče, stovkou jezdil přes vesnice
zatáčky bral jenom smykem, prý to znal,
jednou tu svou věčnou kliku nechal někde na patníku i s tou její podkovou,
přehlídnul tam dvě, tři značky, a tak vlítnul do zatáčky, byla prudší, než se zdála,
a Markéta se tak stala po té Líze druhou vdovou.
Dvěstě koní pod kapotou, denně s novou anekdotou,
měl metrák a mandolínu, doma krásnou Karolínu a nebyl hloupý,
nejezdil s tím, jen se coural, bál se, aby nenaboural,
Karolína prý mu říká, vrať se zdráv,
až mu řekli - Karolína, ta teď, hochu nevzpomíná, určitě je někdo s ní,
tak on vlítnul do té káry a jel jako blázen starý, v dešti přidal více plynu
a udělal Karolínu, po té Líze tenkrát v létě a té druhé Margaretě znenadání třetí vdovou.
Klíč, papíry a nářadí jsem vzal a řek, že nevadí mi,
že ten auťák, co mi dali, je prý divný, povídali, patří vdovám.
Než jsem s ní vyjel na silnici, tak mi chtěli všichni říci
historii téhle káry, díky, já ji znám,
já nevěřím na žádný malér, mám tam stovku a jsem frajer, dneska budu u své ...