G F G F
*.
G
Je to tvá vina,
F
ty jsi příčina svýho smutnění,
G
chápej, má milá,
ty jsi svítila,
F
já měl zatmění.
Am G
To se někdy tak stává vítězkám
F G
zvyklejm na stupních stát,
Am
že se začnou těch,
G F
co jim netleskaj, bát.
Am G
To se někdy tak stává ješitám,
F G
co jsou zvyklý jen brát
Am G F
Já z klidu tě krásně rozkmital rád,
G
rád.
Ref.:
C G
Říkáš, že jsem tě skoupal
Dmi
a žes byla hloupá
F
a nemáš chuť žít,
C G
že ti po srdci čmárám,
Dm
že je po mně spára,
C G
že jen jsem tě houpal
Dm
a tep, že ti stoupá,
F
tím, jak mě chceš mít.
C G
Však od tím vším pýcha
Dm
už chystá se dýchat
G F G
a znít.
*.
To, co stalo se,
nejde odestát,
nejspíš to bude tím,
že já sejmul tvůj vzácnej majestát
Vím, vím
Ref.: