G7
Jó, každej mašinfíra řekne ti, co je to línej kout,
C7
když ráno přijde z mrazu ztuhlej. Nemůžeš se hnout,
F7
v termosce máš kafe, ale na něj nemáš chuť,
Bb A
a když natáhneš do kotle, tak voda je jak rtuť.
Ab G7
Pak přihodíš pod kotel fofrem uhlí, s chlupatou
C7
jen klacek občas zamává ti cestou zavátou
F7
a kraj, jak bílý prostěradlo, vůbec nevnímáš
Bb G G7
ranžírku, vechtr, šraňky, hradlo jak svý boty znáš.
Ref:
C C7
Tak osedlat si pár rezavejch kolejí
F D7
trávou z náspů a rosou nadějí
G C
jít a vrátit se sám.
Ráno, to se každej vechtr hladce voholí,
ty na mašině jenom otřeš ruce pucvolí,
potom, cos jak pekelník vyčistil dýmnici
a už se těšíš na holky v tý další vesnici.
Jó, komín, ten má kolem krku kroužek mosaznej,
mašina si zpívá a ty s ní si povídej,
tu štreku znáš už nazpaměť, už's ji jel tisíckrát,
vo tom každej malej kluk si nechá jenom zdát.
Ref:
Tak osedlat si pár rezavejch kolejí ...
Za ty roky parťákovi říkaš línej kout,
zejtra ráno zase přijdeš kola vodtrhnout,
místo vody natáhneš do kotle zimnici
a dobře víš, že jednou skončíš v tý svý stanici.
Ref:
Tak vosedlat si pár rezavejch copánků
z vysoký trávy rosou, jak ze džbánků
pít a vrátit se sám.