Hmi F#mi
Zas vracím se, kde mé srdce není,
A Emi
jak hodiny ze dne do noci,
Hmi
zas budu uléhat na kamení,
A G
trouchnivou kůrou léčit nemoci.
Zas budu z hlíny točit slova,
v těch hrncích střádat zbylý med,
jak kdyby čistou vodu znova
nikdo už nalít, či vypít nedoved'.
Ach, bože, je jen jedna cesta
po které dojde zbloudilý,
nebo je možné volit ze sta,
být šťastný věčně, nebo na chvíli.
Ach, bože, je jen jedna pravda,
anebo známe každý svou,
a je to sobectví či láska
to, co nám kalí oči tmou.
=1.
=4.