Zpívám, země usíná,
oči ptáků v korunách svítí.
Slunce šlo už spát, snáší se chlad,
chytám dlaní měsíc jak sítí.
Ztrácím svoji lidskou tvář,
stíny ohňů po zemi tančí.
Černou kočkou stát můžu se snad,
hledám v trávě pírko stračí.
Vztáhnu dlaně k plamenům,
stříbrný oheň sílu dává.
Nohy roztančím, ve větru zní
známý příběh, co se mi zdává.
Sbírám duše prošlých zim,
snad mě dočká léto příští.
Vítr roznáší semínka příběhů
tam, kde prameny prýští.
Zpívám, země usíná,
oči ptáků v korunách svítí.
Slunce šlo už spát, snáší se chlad,
chytám dlaní měsíc jak sítí.