Dvanáct mužů u ohně stáo
jeden z nich vedle kopal jámu,
louče hoří mužům v bílejch kápích,
na znamení jejich pevný víry.
Dvanáct mužů mě dneska soudí
stojím pevně s páskou na očích,
jeden z mužů můj kříž zatlouká,
na počest mstice zvony rozezní.
Satan sám mé jméno
na kámen vytesal.
Jen se usmál, řekl ámen,
poslední sbohem si dej sám.
Dvanáct mužů svůj ortel vyřklo,
smrt, tak můj rozsudek zní.
Pod gilotinou mé srdce ztichlo,
"Nevinej!" křičí jen jeden z nich.
Dvanáct mužů na truhlu hlínu hází,
hrob bez jména, jen měsíc ozáří,
tak moje duše do pekla odchází,
kvůli tomu, že jsem jeden z nich.
Satan sám, mé jméno...