C G F C
Sám nevítán, přicházím otrhán, mám jen loutnu a v zádech moc ran
G F C
Co tak kráká ta černá vrána, zítra vdává se Juliána
G F G C
Kvůli ní já jsem světa šel díl, celá léta jen o návratu snil
Musel jsem jít jménem krále se bít, pro svůj klid měl jsem Julianin slib
Vyhrál král, který proti nám stál, já mu hrál, on mi život daroval
Povídám: Králi, sliby stárnou, já chci domů za Juliánou
Jen nezoufej, veselejší nám hrej, víno pij a víc nevzpomínej
Takových jako Juliána mnohem víc je, než rosy z rána
K jídlu dám já ti krajíc bílý, hladem dlouhým jen smutek sílí
Hej poutníku, nevěš se na kliku, Juliánu zná mnoho chasníků
Zapomeň na to, žes ji měl rád, radši hrej a pak do stáje jdi spát
A já vzbudím tě časně z rána, růžovější než Juliána
Zvon krásně hrál, s loutnou stál opodál, kdo tu byl, tak každý se smál
Nikdo z hostí, tak jak to bývá, neuslyšel, co poutník zpívá
Snad plakal a snad se usmíval, a pak šel, kam zrovna vítr vál