C#mi F# A H7
Je to pár dnů, co v zemi snů odsoudili jednoho mnicha,
C#mi F# A H7
kterej se smál a málo spal, hlučel, skučel, nechtěl být zticha.
E A A/G#
Říkal:"To přec' nejde dál - pořád jenom spát,
H7 E
v postelích se povalovat, o světě si zdát.
Kde má každej, co je třeba, vodu, chleba, sůl,
kde od rána do večera prostřenej je stůl.
Lidé si tam žijou šťastně a problémy nemají,
celej den jen píšou básně a písničku zpívají."
Ref.:
E H7 E H7E
Pa pa pa ...
"Zvířata tam s lidmi žijí v plné shodě názorů,
vodu z jedný mísy pijí v kraji plným fáborů.
Ovoce tam patří lidu, každej ať si natrhá,
přesto nemaj' o ně bídu, nikdo s ničím nemrhá.
Cizince, kterej tam přijde, všichni sborem vítají,
zatančí mu svoje tance a písničku zpívají."
Ref.:
A ten mnich, co tohle zpíval, dodal vždycky po chvilce:
"Ačkoliv je pivo zdarma, neznají tam opilce."
"Neznají tam tanky, pušky, neboť války nemají,
místo válek všichni sborem svojí píseň zpívají."
Ref.:
Mocní rychle zakročili, strčili ho do klády,
odsoudili, popravili bez zbytečný parády.
Hned vydali nařízení, ve kterým je napsáno,
že takový a podobný bude přísně trestáno.
Každýho, kdo pikle kuje, čeká svatej kriminál,
že se pouze povoluje zpívati si sborem dál.
Ref.: