Stařičký autobus zastaví podle přání,
E Ami
vystoupím, tam kde ves první zdi začíná,
Ami Dmi
v chaloupkách voní vřes, kostelík vížku sklání,
E Ami
do stráně těžký vůz koníček táhnout má.
Ref.:
Ami
Slunce po okraj a straně samy vřes
Dmi Ami
a teď se duše kaj, a v srdci tíhu nes,
E Ami
tak tady je můj kraj, tak to je moje mladí,
F E
tak to je domov můj, tak to je domov můj.
Já žila hodně snů a poznala jsem svět,
už je to hodně dnů, už je to hodně let,
co vítr všechno smět a zůstala jen touha,
bože můj, já chci zpět, bože můj, já chci zpět.
Přes hory kamení, že světu plných bouří,
zarostlou pěšinkou po špičkách přicházím,
s dušičkou malinkou, koukám, jestli se kouří,
z našeho stavení a nevím jestli smím.
Ref.:
Já nevím, jestli smím, jít jako kdysi dál,
já vím, já dobře vím, že život nečekal,
že dveře, které znáš, po letech starým klíčem
jen těžko otvíráš, jen těžko otvíráš,
já žila hodně snů a poznala jsem svět,
kde deset prázdných dnů je tisíc marných let,
když vítr všechno smět a zůstala jen touha,
bože můj, já chci zpět, bože můj, já chci zpět.