Emi Hmi
Tahle stará zvěst, schoří jako klest - je dobrým lékem na bolest,
Emi D Hmi Emi
někdo už to má rychle za sebou - je to tak jak nám to říkal Gipsy Joe.
Tam kde kvete vřes a kde moře jest, žil mladej kovář na mou čest,
a když celou noc u svý výhně stál, žena vlála kolem jako černej šál.
Měla rudej klín, jak jestřába stín a vlasy barvy jeřabin,
a nad vodou mladej hřebec stál, tam blízko byla žena jako černej šál.
Tak jak kovář kul, okem nemrknul - žár mu vyrval z těla sůl,
a s večerem kouř nad ohněm vlál, stál tam cikán štíhlej jako černej šál.
Co mám z práce tý, ohněm kovaný, mý tělo peklem zavání,
a žena má, co jsem kdysi znal, proměnila se mi časem v černej šál.
Teď už bijou čtvrt a hned bijou půl, já mám pořád prázdnej stůl,
teď už bijou pět a hned bijou šest, já mám pořád život tvrdej jak má pěst.
Tak u báru stál, na svou práci lál a nocí vlál ten černej šál,
a vlasy tý whisky rezavý, se polehounku ukládají do trávy.
Tam kde kvete blín, kde je polí lán, tam na větvi se houpe sám,
žloutne polí lán, dálka daleká - tam už Gipsy Joea nikdo nečeká
Horká je noc, vine prázdnej sál a temnej stín co stával tam,
až dozpívám tuhle píseň svou, vezmu černej šál co nosil Gipsy Joe.