G D G D
Zas přijíždí k nám Mikuláš,
D7 G Emi Hmi D D7 G
bílý kůň už se na dvoře vzpíná,
D7 G D G D
kuchař založil na guláš,
D7 G Emi Hmi D7 G
hlouček dětí si písničku zpívá.
Emi C D
Já bolestí však hryžu ret,
D7 G Emi C D
je nás plný lazaret
D7 G D G D
v prosinci osmnáct set pět,
D7 G Hmi C D D7 G
moje milá, tak ti píšu a nečekám odpověď.
Ten večer těsně před bitvou,
každý maršálskou hůl v torně skrývá,
mé lepší já řve: Já bych fouk!
Krysník je chlap, co víc mu zbývá?
Kněz žehná hlavním našich děl
a pluk se modlí na povel,
holt shora dolů viděná
každá bitva vypadá už jako předem vyhraná.
Dneska nám dali zlatý řád
a sám Bonapart svůj hold nám vzdává,
však co ti budu povídat,
ubožák má jen ubohá práva.
Vždyť můžu jenom diktovat,
vlastně ti píše kamarád,
můj zrak vzal čert a zápěstí
pravé ruky hnije někde na slavkovském bojišti.
Já v téhle bitvě nestřílel,
přesto krví jsem černou zem smáčel,
pravda je slepá, bohužel,
panská láska po zajících skáče:
Ber flašinet a můžeš jít,
máš řád i živnost, jsme si kvit!
Kdo z vás by dal teď za válku
třeba fajfku vyčichlýho plesnivýho tabáku?