C Emi7
U nás v ulici bydlel pan Svoboda,
Ami C
že se pořád smál, měl přezdívku Pohoda,
Dmi7 G7
když jsem se ho ptal, jakpak dneska je,
C
říkával "pohoda",
C Emi7
měl malej byt, ženu a dvě děti,
Ami C
v pět vstával do práce, domů šel v půl třetí,
Dmi7 G7
noviny pod paží, cukroví pro děti,
C
zkrátka pohoda.
Dmi7 G7 C C/H Ami Ami/G
Po domě se povídalo: ten má asi příjem,
Dmi7 G7 C C/H Ami Ami/G
zatímco my nadáváme, vesele si žije,
Dmi7 G7 C C/H Ami Ami/G
a hlavně paní Šulcová ze sousedního bytu
D7 F G7
poslouchala za dveřmi a záviděla v skrytu.
Paní Šulcová psala dopisy,
co jsou zvláštní tím, že nemaj' podpisy,
no a ty, úřade, no a ty počti si,
kdo, kde a kolik,
dík paní Šulcový, jejímu dopisu
rychle pan Svoboda dostal se do spisu,
ač není podpisu, je třeba přešetřit,
autor se bojí.
Na Svobodu začali se ptát neznámí páni,
jak u nás ve vchodu, tak u něj v zaměstnání,
a i když se nic nenašlo a Svoboda je čistej,
lepší na něj dávat pozor, kdo si má být jistej.
Včera se stěhoval od nás pan Svoboda
na nějakou samotu někde u Náchoda
a já vím určitě, není to náhoda,
a tak trochu se bojím,
že brzo i my budem hledat samoty,
bydlení na stálo, nejen o soboty,
kvůli pár Šulcovejm, no a vím na tuty:
o to nestojím.
Usměvavej Svoboda mi totiž hrozně chybí,
zjišťuji to ponenáhlu a málo se mi líbí,
že Šulcová je na koni, a proto není náhoda,
Dmi7 G7
že lidi zdravím úsměvem a odpovídám:
C C/H Ami Ami/G
/: pohoda ... :/