předehra:
|:HmiEmiGDF#mi
HmiEmiF#miF#mi:|
Hmi Emi G D F#mi Hmi Emi F#mi
Dívka bledá ze starého hradu co vychází nocí na cimbuří.
Pokoj hledá a nenachází, bílý závoj zavlaje na věži.
Záhadnou svou mocí čelo chmuří, její závoj nezamrazí.
Ref.:
Hmi F#mi A E
Kdo chce znát bílou paní přeruší noční spaní,
Hmi F#mi E
kdo má rád bílou paní, ten netuší ...
F#mi E
Smutek z mých nočních procházek po rozpadlých zdích,
F#mi G F#mi
smutek vynucených vycházek po zaprášených síních.
Měsíc bledý velikou má vadu, svitem nezahřeje, jenom chladí.
Smutně hledí, bez úsměvu, ozvěna kroků utichne v protěži.
A vítr nezavěje, nepohladí, drsnost roků bez prodlevy.
Ref.:
Kdo chce znát .......
F#mi _E_ F#mi E
Když pak stojíš v mým zákoutí s pohledem do kraje z gotického okna,
F#mi _E_ F#mi E
tak málem tě to zarmoutí, že vítr vlasy rozevlaje u gotického okna.
F#mi E
Tvůj smích ji probudí z denního spánku neviditelná pro nás.
F#mi E
Její dech nás zastudí zachvěním vánku, neviditelná pro nás.
F#mi E F#mi E
Už neche být duchem, už nechce být sama,
nechce být smutná, tak moc ji to schází.
Ref.:
Hmi F#mi A E
Z krve a citů, má lásko, nesmíš být bílou paní,
lásko, nesmíš být bílou paní.
Má lásko, nesmíš být bílou paní,
lásko, nesmíš být bílou paní,
A E
bílou paní, bílou paní, bílou paní, bílou paní.