Emi Ami Emi H Emi H7
Nosíme z módy kopretiny, čímž okrádáme stáda
Emi Ami Emi H7 Emi
a vůl, kdys'jméno obětiny, je titul kamaráda,
Ami Emi H7
na obou nohách vietnamku a jako komfort hlavu,
Emi Ami Emi H7 Emi
na klopě placku jak psí známku - znak příslušnosti k davu.
Ami D
I naše generace má svoje prominenty,
G Ami H7(H7,H)
program je rezignace a facky argumenty,
Emi C
potlesk je k umlčení a pískot na pochvalu
D H
a místo přesvědčení jen pití piva - z žalu.
Pod zadkem stránku Dikobrazu, vzýváme zlatý tele,
sedáme v koutcích u obrazů, čekáme Spasitele,
civíme lačně na měďáky, my - Gottwaldovi vnuci,
a nadáváme na měšťáky, tvoříce Revoluci.
I naše generace má svoje kajícníky
a fízly z honorace a skromné úředníky
a tvory bez svědomí a plazy bez páteře
a život v bezvědomí a lásku - k nedůvěře.
Už nejsme, nejsme to, co kdysi, už známe ohnout záda,
umíme dělat komromisy a zradit kamaráda
a, vděčni dnešní realitě, líbáme cizí ruce
a jednou zajdem na úbytě z tý smutný revoluce.
I v naší generaci už máme pamětníky
a vlastní emigraci a vlastní mučedníky.
Rec:
Emi H7 Emi
A s hubou rozmlácenou dnes zůstali jsme němí,
H7 Emi Emi6
ne, nejsme na kolenou - ryjeme držkou v zemi!