A
Fanča, to je moje holka, potíže jí dělá školka,
D A
Fanča, moje holka je, nevadí, že baguje.
Před mou Fančou každej smeká,
když v poledne z vokna štěká.
D A
Fanča, moje holka je, nevadí, že baguje.
A
Vadilo mi kdysi sice, že má hlavu ze skořice,
D
že je trochu prťavá, zato notně zrzavá.
A
Teď, když měří metr dvacet,
pan doktor si na ní zased.
D A
Teď, když máme listopad, tvrdí, že je psychopat.
Když mě Fanča poceluje, po strništi vítr duje,
když si lehnem do trávy, vy jedni, vyhrnem si rukávy.
Zejtra máme s Fančou rande,
už nás volá Rio Grande.
Tedy vzhůru na poutě, jé, tam panenko najdou tě.
Fanča, to je moje milá, na svůj věk je ještě čilá,
Fanča, moje holka je, nevadí, že baguje.
Před mou Fančou každej smeká,
když v poledne z vokna štěká.
Fanča, moje holka je, jódloje a mutujé.
Úvaba bábá, úvaba bábá, bábaba, bábaba, bábá, vrrr haf!
S Fančou jaro notně bije, když plejeme begonie,
Doktor mě furt varuje, jé, jé, že prej Fanča sakruje.
Neboť, Fanča to je labuť, uť, uť, uť,
moje láska je jak mamůť, mamůť, mamůť, mamůť.
Fanča, moje holka jé, jé, nanadí-í-í, že baguje. Ou jé!