Ami C Emi Ami
Onehdy před spaním bádal jsem, čím to je,
C Emi Ami
že lidstvo nerado za pravdu do boje,
C Emi Ami
sám jsem byl svědomím napolo ohryzán,
Dmi Ami
že nejsem husita anebo partyzán,
C Emi Ami
když byla bezesná dvanáctá hodina,
E Ami
došlo mi, čím to je - já nejsem hrdina,
C Emi Ami
já totiž bojuju, ale jen daktylem,
E Ami C EmiAmiEAmi
a i to, po pravdě řečeno, omylem.
Ami C Emi Ami
Mí drazí přátelé, mám vás tak málo,
C Emi Ami
vzdát se vás bez boje, to by tak hrálo,
C Emi Ami
vy jste mi kormidly tou vodou kalnou,
Dmi Ami
kvůli vám povedu i bitvu marnou,
C Emi Ami
co bych to zdržoval, já vás mám rád,
C Emi Ami
až mi však ukážou ostnatej drát,
C Emi Ami
až mi však oznámí nadutý kretén,
Dmi Ami
že budu zaživa do kola vpleten,
C Emi Ami
v tu ránu pošlapu přátelský cit
E Ami CEmiAmiEAmi
a řeknu mu všecko, co bude chtít.
Mí drazí rodiče, vám za to vděčím,
že jsem se z ničeho zvolna stal něčím,
vám jsem byl dvacet let přetěžkým břemenem,
vy jste mě po právu řezali řemenem,
co bych to zdržoval, já vás mám rád,
až mi však ukážou ostnatej drát,
až mi však ukážou španělskou botu,
ani ne v krvi, jen v potůčcích potu,
v tu ránu pošlapu synovský cit
a řeknu jim všecko, co budou chtít.
Lásko má, trápím se, když nejsme spolu,
vrávorám, klopýtám, chytám se stolu,
dusím se, vztekám se, žárlím a běsním,
nevidím, neslyším, nejím a nespím,
co bych to zdržoval, já tě mám rád,
až mi však ukážou ostnatej drát,
až mě však dostanou do spárů cvoci,
krvaví zástupci totální moci,
v tu ránu pošlapu nejhlubší cit
a řeknu jim všecko, co budou chtít.
Zkrátka: až jedenkrát obdržím pozvání,
abysem učinil úplné doznání,
kajícně nahlásím příslušným uším
všechno, co vím, i vše, co jen tuším,
doznám se, odvolám, slíbím a vyzradím,
stačí mi pohrozit zmíněným nářadím,
v tu ránu pošpiním každičký vztah
a řeknu jim všechno - budu mít strach ...