Ami E Ami
Čet' jsem si v registru svazků,
našel tam svou první lásku,
G Ami
chtěl jsem to někomu říct,
E Ami
tobě ne, ty jseš tam taky,
v rozpacích klopíme zraky,
E Ami
mělo to svůj rub i líc.
Můj metr, můj metr na věc je dvojí,
pokud se týče tý mojí,
dyť byla krásná jak sen,
nejluznější z fatamorgán,
byla můj řídící orgán,
bohužel ve středu jen.
Pak ale v služebních stycích
zvolila si ze všech krycích
to naše, to jméno všech jmen,
to já, to já jí říkával "macku",
dodnes mi zahučí v klacku,
když vidím ty voči jak len.
Byla to, byla to moc pěkná doba,
propadli jsme tomu voba,
zblbnul jsem z lásky jak lev,
vona už nebyla panna,
zřejmě tu zasáhla strana,
nějakej okresní šéf.
Já však ji, já však ji miloval slepě,
na loži, v přírodě, v sklepě,
nebyl jsem duševně zdráv,
pouze ji choval jsem v řepě,
když doma, za stolem dřepě,
psal jsem jí koncepty zpráv.
Vorala se mnou, vorala se mnou jak se psem,
tak jsem byl posedlý sexem,
takový to býval rajc,
nořit se do vlčích máků
s ochranou od estébáků,
eště než zavedli AIDS.
Výčitka, výčitka trpce se vrací:
spokojit se s masturbací,
mohl jsem uhájit čest,
takhle vím jediné jistě:
že mě v tom konkrétním místě
laskala dělnická pěst.
Čet' jsem si v registru svazků,
našel tam svou první lásku,
chtěl jsem to někomu říct,
jenom říct, že jsem byl právě
ponořen v té rudé krávě
a že je mi smutno, nic víc,
Ami E Ami
a že je mi smutno, nic víc.