Zastavil mi v noci kdy vesmír se mi hroutil
zdálo se, že galaxie čeká na svůj den.
Vlastní svépomoci mi cigaretu kroutil
pak nás líná noc ukryla v bouří modravé.
Někam prostě mířil kam chtěl on sám,
na to klidně můžu vzít jed.
Říkal, že zná místo tam někde v Jižních Čechách,
Co nazývá se Onen svět.
Šance máme bledé, málo kdo se ptá,
kdy se vlastně vrátit zpět.
Vím kam cesta vede, půjdu po ní já,
z Prahy až na Onen svět.
Prej mě vezme sebou to svatosvatě slíbil,
čekala jsem, že své sliby z části dodrží.
Teď mě nohy zebou a ten co se mi líbil,
zmizel někam do propasti, do snů, do strží.
Možná, že se rozjel a nedojel,
třeba se s ním probořil led.
A někde v Jižních Čechách teď má to svoje doupě,
co nazývá se Onen Svět.
Šance máme bledé, málo kdo se ptá,
kdy se vlastně vrátit zpět.
Vím kam cesta vede, půjdu po ní já,
z Prahy až na Onen svět.
Když prší a leje a déšť mi smáčí oči,
u silnice čekám na svůj velkej náklaďák.
Ptám se stromů kde je ten chlap co světem točí,
který tu byl se mnou když mě bylo ... patnát
Ňák nám vždycky bude a bývalo,
nemusíme všechno mít hned,
Dobře se mi půjde od nuly k nekonečnu,
z Prahy až na Onen Svět.
Šance máme bledé, málo kdo se ptá,
kdy se vlastně vrátit zpět.
Vím kam cesta vede, půjdu po ní já,
z Prahy až na Onen svět.