D G D G
D A
Příboj smutnou pí-íseň zpííívá,
Emi F#mi G A D
že se mů-ůj milý-ý zpá-átky domů nevrátííí.
Každý den mi smutno býýývá, každý večer,
čeká-ám, když se vlny pozlatíí.
G A
Stý-ýská-án-íí jak oceá-án,
D
smutek můj rozlé-év-áá,
Hmi Emi A
do všech světových straan,
G D
slá-ábnoucí-ímu slunci, šeptám,
Hmi Emi D
že to nevzdá-ám naději máám,
G D A
jako maják do tmy svítí v srdci mém, věřím,
Emi F#mi G A D
že si na mně myslí v kraji vzdálenéém.
Prosím vítr všemohoůůcí, ať se nadechne,
mým směrem plachty napínáá.
Skály lodím trupy rvoucí,
ať sou milosrdné k té na níž je láska máá.
Jak vznáší se loď na vlnách,
tak i já se zmítám, ve svých představááách.
Snad se mořské proudy změní,
a Tvou tvář mi vrátí ze zapomnění,
co trápení mě čeká, kolik dní,
vždyť má láska pevná je jak lano, kotevníí.
sólo flétna
Co když marná jsou ta přááání,
a mů-ůj milý-ý dá-ávno zpí-í v temných hlubináách.
Už se nedotkne mých dlaní,
nikdy nezpatří-í jak šťastně přejdu přes můj prááh.
V ten den co měl být svatební-í,
v šatech nad útesy, vyjdu jak se rozednííí.
Křik racků v té-éže chví-íli,
ztichne až ten, smutný-ý, záávoj bííílý-ý,
spolu se mnou, zmizí v moři, zpěněném,
netěší-í mě nic už na tom světě nešťastéém.
Netěší-í mě nic už, na tom světě nešťastnéém.