1.
C
Byl kdysi krásný svět,
G7
v době, kdy měl pár let.
F C G7
Vulkán vyrostl, v moři samotinký žil.
C G7
V laguně své sledoval, dvojice hrát si podél skal.
F C G7
Tak moc si přál s někým tvořit pár.
C G7
Ten cit, co v lávě měl, píseň touhy rozezněl.
F C G7
Jeho hlas, každým dnem, zněl čím dál tím víc:
REF:
F C
Já stále sním, svůj sen stůj co stůj,
G7 C
Ať můj vroucí dým si najde ten tvůj.
F C
Ať všech živlů síla pak dál pošle zprávu:
F G7 C
Než zhasnu, ať najdeš mou lávu.
2.
Rok za rokem plynul čas,
láva ztrácela svůj jas, svůj pel.
Ten dávný žár se měnil na popel.
Kéž by tak tušil jen, že moře pod ním skrývá sen.
Tu, které věnoval své písně každý tón.
Mladá sopka v rozkvětu, dál tíhla k životu,
neboť věřila, že ta píseň patří jí.
Lávou tak kypěla, zem pod ní se zachvěla,
V tu chvíli, kdy vulkán pěl poslední takt:
REF:...
3.
Pak se v moři zjevila, náhle sopka spanilá.
Marně zkoušela najít múzu svou.
Chtěl vulkán dát jí znamení, že stojí hned vedle ní,
však s lávou vyhasl i jeho hlas.
Tak moře slz uronil, vždyť ztrácel sny, pro něž žil.
Leč tón sonetu teď zněl z jiných úst.
REF:...
4.
Ó, štěstím tokali, že konečně se potkali,
láskyplnou lávou hřáli celý kraj.
A od těch dob maj útesy pod Havajskými nebesy
a když je potkáte, dodnes zpívají:
REF2:
Já stále sním svůj sen stůj co stůj,
že se mnou zestárneš, že s tebou zestárnu.
Všech živlů síla umí skálou i hnout.
F G7 C
Jsi lávou mou.
F G7 C
Jsem lávou tvou.
F G7 C
Jsi láska má.
F G7 C
Jsi lávou mou,
F G7 C
Jsem lávou tvou.
F G7 C
Jsi láska má.