E H
Uprostřed léta téměř neuklízím
A E
a když, tak jen pozametám
E H
potom chvíli pouštím televizi
A E H
a počítám týdny, co zůstal jsem sám
A H
večer bloumám sem a tam
E H A
a házím kosti toulavým psům
A
tma mě leká
E H
vím, že mě čeká
A E
jen prázdný dům
A E H
Je tu prázdný dům
E
s ozvěnou Tvých kroků
A E H
prázdný dům
A H
zdi jak plachty bílé
A H
tvůj hlas zdobil všední chvíle
E H A
mých šťastných roků
A E H
tenhle prázdný dům
A H E
navždy zůstane už místem krásných snů
Lehce důvěrná fotka nad postelí
je ještě skoro nevybledlá
jako přísaha, že nás nerozdělí
jedna zatáčka, co se ti nepovedla
a kdyby snad tam nad náma
ti čistou postel nechtěli dát
je tu pořád ten dům
a muž, co tě má stále rád.