Emi Ami D G
Zapomenutí muži Narození do svých strojů
Em Ami F# H
Odletěli za La Manche Do náručívzdušných bojů
Dolů pohled odpoután Šplhají na holku oblou
Život je tu takovej Že právě smrt si hlídá
Emi Ami D G
sky Co chvíli rádio řve:
Emi Ami D G
Bye! Kdo včera byl už není...
Peklo je jen o kus dál Než hloubka lidských očí
Sudička i osud má je Uprostřed nitek křížů
A ti co mohli nemohou Jen pírka tu po nich zbydou
I mrak je krví politej A smrt si stále hlídá
sky Co chvíli rádio řve: Bye! Kdo včera byl už není...
Zapomenutých je ráj Ti nevěděli to kam přijdou
Jakým ohněm nakrmí je A skryjí vodou či hlínou
Když rojili se ve hvězdách Ti muži chtěli domů
přijít Jen těžký pouta s oblohou
Sejmout když smrt si hlídá
sky Na konci strmých cest Good Bye
Vzpomenu na Biskaj Žulový obelisk a ráj
Na jména v zapomnění
Snad právě nás Snad právě nás
Ta jména teď rozechvějí
Snad právě nám Snad právě nám
Ti muži říct to chtějí
Snad právě nám... Snad právě nám ...