A E
Jednou, když padala noc na jejich
F#mi D A
těla odkrytá, někdo se kouknout byl
E A E4 E
a všechny šaty jim vzal.,
A E
Když se pak probudili v hotelu
F#mi D A
z chvojí zeleném, do noci svítili,
E A E4 E
měsíc je neohlídal.,
A E F#mi
Ví-íš, co se má stát, to se stane,
D E A E4 E
z ráje déšť je ven hnal. ,
A E F#mi
To ví-íš, nečetly osudy z dlaně,
D E A E4 E
zázrak se nekonal.,
Ulice ožili hned, když se tam vedli bez šatů,
klebet a návrhů, že bys je nespočítal.
Zákon na ochranu všech jak srnky plachých milenců
neplatí dávno už, uličkou hanby jdem dál.
Víš, co se má stát, to se stane,
z ráje déšť je ven hnal.
To víš, nečetly osudy z dlaně,
zázrak se nekonal.
Víš, co se má stát, to se stane,
z ráje déšť je ven hnal.
To víš, nečetly osudy z dlaně,
zázrak se nekonal.