G D
Já sám pozdě večer jsem do sálu vešel, sed za stůl a uslyšel smích,
Ami D Ami D G
krásná se zdála a na mě se smála, já se zeptal, jak říkat jí smím.
G G7 C
Jestli chceš, tak mi tykej a jak chceš mi říkej a máš-li touhu, tak líbat mne smíš
D G
a bílá jak svíce už neřekla více a já se jen díval, jak sedá si blíž.
A pak jsem ho spatřil, on k silákům patřil a v zápětí namířil k nám,
já cítil, jak blednu a dech můj se krátí, já malý byl a byl jsem sám.
To, co potom se stalo mě úplně vzalo, měl začít a právem mě zbít,
však zničil mé plány, řek namísto rány slov pár, dodnes slyším je znít.
G C G
Řekl jí lásko, mě ubývá sil, já říkal si dávno, že bídným jsem byl,
C G
já cítil se králem, teď chudák jsem málem a v mlhách se ztrácí můj cíl,
D G
řekl jí lásko, mě ubývá sil.
A E
Dál vím, že zmizel jak spadané listí, ale jeho stín nezmizel s ním,
Hmi E Hmi E A
my jsme dál ty hru hráli, ve dveřích stáli, i tam s námi stál ten stín.
A A7 D
Byla krásná, jak nebe, já slyšel sám sebe, jak říkám, že nepůjdu dál,
E A
už nevím nic o ní, jen hlavou se honí těch slov pár a stín co tam stál.
A D A
Řekl jí lásko, mě ubývá sil, já říkal si dávno, že bídným jsem byl,
D A
já cítil se králem, teď chudák jsem málem a v mlhách se ztrácí můj cíl,
E A
řekl jí lásko, mě ubývá sil.