C G C C7
Já zpívám píseň pro ty, co jako já jsou nesmělí
F C C7
S basou stávám v koutku a málokdy jsem veselý
F C C7
Za svůj nástroj léta skrývám převážnou část pohlaví
G C C7
Ukázat ho ženským, bylo by prý nezdravý
Už v kojeneckým věku já mívával s ním potíže
Každý o mě říkal, snad se z toho vylíže
Kočárek už stěží snášel nadměrný to závaží
A v jeslích jsem pak zjistil, že mi v chůzi překáží
Pak přišlo šesté léto, já nastoupil jsem do školy
Nejraději psával jsem domácí úkoly
Lavice mi těsná byla, neměl jsem ji proto tád
A v tělocvičně občas spolužák mi na něj šláp
V sedmnácti letech já navštívil jsem lékaře
Byl to správnej řezník, ten se s ničím nepáře
Vzal do ruky ostrej křivák, půlka mi prý zůstane
A hradecký muzeum tu druhou půlku dostane
Tak vám tedy říkám, je mi lepší, věřte mi
Člověku je dobře, když netahá ho po zemi
Člověku je dobře, když kalhoty ho netlačí
Tříkilovej diblík úplně mi postačí