Vlakem na Kolín z nádraží Střed,
sám ráno po pátý utíkám bůhví kam,
láska tvá bolí jak vřed.
Obrazům tvým jsem dělal jen rám,
dávno už vím - někam se dám,
někam na Kolín, vlakem na Kolín.
Celej můj svět byl jako střep,
vím, těžko mě poskládáš - důvod hloupej máš,
chybí ti ten správnej lep,
chybím ti já - mozaika střep
teď snad už pochopíš, proč jsem si dřep´
na ten vlak na Kolín, vlak na Kolín.
Vlakem na Kolín jedu víc než sám,
vím, myšlenky na tebe,
svou hlavu bez těla
na peróně ponechám,
pro tebe má hlava byla jen střep,
teď snad už pochopíš,
proč jsem tam dřep´
a proč bezhlavě volím
cestu na Kolín.