F C
Stojím v kostele před tváří páně, kterou nevidím,
B A7
nad mojí hlavou v barokním nebi varhany hrají.
F C
Jsem ještě dítě, myslím jako dítě,
B Dmi, Gmi, B
proto Pán mě má rád,
F C
Stvořil on slunce, zkrze něj chce promlouvat,
B Dmi
zde ve svaryni, ve svatyni.
Nahlíží okny skrze vitráže, občas hází stíny.
Dívám se nahoru a vidím tváře, kdo že jsou ti pánové?
Jsem ještě dítě, myslím jako dítě,
proto Pán mě má rád,
Stvořil on slunce, zkrze něj chce promlouvat,
zde ve svaryni, ve svatyni.
B F B C
Ten malý chlapec, jimž jsem kdysi byl, neuměl rozluštit ten dlouhý nápis
B F B F
věrozvěstové, věrozvěstové, věrozvěstové, věrozvěstové...
B F
Svatý Cyrile, ty si mě učil číst, dnes na mě díváš se z tolika míst,
B F
když jsem se topil v beznaději, tys mě zachránil, svatý Metoději.
Stojím v kostele před tváří páně, a čas už pokročil,
nad mojí hlavou v barokním nebi varhany hrají.
Vím toho mnohem víc, mám trochu méně sil, nevidím slova dávná.
Možná že slunce už nechce promlouvat, možná mám slabý zrak.
Ten malý chlapec, jímž jsem kdysi byl, octnul se tváří v tvář muži jenž jsem dnes
věrozvěstové...
Kdysi jsem byl jako list nepopsaný, dnes vidím vitráž, má dvě strany, jsem na svém místě, tady patřím,
nademnou tváře obou bratří
Svatý Cyrile, ty si mě učil číst, dnes na mě díváš se z tolika míst,
když jsem se topil v beznaději, tys mě zachránil, svatý Metoději.
Buď jako dítě, ptej se jak dítě, kde jsou ti pánové, proč tady přišli a co nám zanechali věrozvěstové
věrozvěstové...