C Emi
Já nemám zámek s vysokou věží
F G
a kde mám vzít bohatství?
Ami C
Máš ale vánek jarní a svěží
F G
a to je tvé království.
C Emi
Já nemám polštář s prachovým peřím
F G
a nad hlavou baldachín.
Ami C
Dívám se na tvář a té tváři věřím
F G C
mě stačí mít rozmarýn.
F G C Ami
To co bylo dávno není něco muselo se stát.
F G C Ami
Takhle láska všechno mění ve svůj vlastní protiklad.
F G C F
K čemu pak je velké jmění když tě nemá nikdo rád?
C F G C
Zámek náš je snění a dlaně jsou náš hrad.
Já nemám kočár zdobený zlatem
a nádherné trojspřeží
Tak tedy půjem brouzdat se blátem
a z bláta dál do louží.
já nemám stolek prostřený sluhou
a fontánu zahradní.
Máš ale nebe zdobené duhou když se den rozední
To co bylo dávno není něco muselo se stát.
Takhle láska všechno mění ve svůj vlastní protiklad.
K čemu pak je velké jmění když tě nemá nikdo rád?
Zámek náš je snění a dlaně jsou náš hrad.