D Hmi G A
D
Tak nějak blízcí a vzdálení byli jsme si.
Hmi
A teď už není čas na moje „kde jsi“.
G A
Už je to ztracený.
D
Jediná možnost, co zbývá, je před tvými dveřmi
Hmi
klečet a prosit, říkat: věř mi.
G A
Celý ztrápený.
D
A proto zakazuju si tě ve svých přáních.
A
Zakazuju si tě do skonání,
Hmi
tohohle světa, těhle dní.
G
Zakazuju si tě, věta poslední.
D
Zakazuju si tě ve svých přáních.
A
Zakazuju si tě do skonání,
Hmi
tohohle světa, těhle dní.
G
Zakazuju si tě, věta poslední.
D Hmi G A
D
Asi jsme ztratili oba odvahu v duši,
Hmi
jako by každý z nás nějak potajmu tušil,
G A
že si nejsme souzeni.
D
Zlu stačí, aby hodní lidé měli ruce v klíně
Hmi
a ty jsi k tomu ještě přistoupila líně.
G A
A tak je to pohřbený.
D
Zakazuju si tě ve svých přáních.
A
Zakazuju si tě do skonání,
Hmi
tohohle světa, těhle dní.
G
Zakazuju si tě, věta poslední.
D
Zakazuju si tě ve svých přáních.
A
Zakazuju si tě do skonání,
Hmi
tohohle světa, těhle dní.
G
Zakazuju si tě, věta poslední.
D A Hmi
Milovat nepřestanu
G
i když je to víc jak deset let.
D A Hmi
A každý ráno, když vstanu,
G
zakážu si vrátit se zpět.
D
A proto zakazuju si tě ve svých přáních.
A
Zakazuju si tě do skonání,
Hmi
tohohle světa, těhle dní.
G
Zakazuju si tě, věta poslední.
D A Hmi
Milovat nepřestanu
G
i když je to víc jak deset let.
D A Hmi
A každý ráno, když vstanu,
G
zakážu si vrátit se zpět.
D
Proto zakazuju si tě ve svých přáních.
A
Zakazuju si tě do skonání,
Hmi
tohohle světa, těhle dní.
G
Zakazuju si tě, věta poslední.